Jitko, můžeš nám pro naši představu upřesnit, co všechno tvoje práce obnáší? Už teď mi je jasné, že toho nebude málo.

Zajišťuji kontrolu staveb a movitých památek, mapuji jejich stav, doporučuji jejich restaurování, údržbu, opravy a následně po odsouhlasení panem farářem a ekonomickou radou farnosti zajišťuji potřebné podklady a úřední dokumenty pro realizaci včetně výběru zhotovitele, vypracování smluv, kontrolních prohlídek při realizaci, proplacení faktur a následné vyúčtování dotací. K tomu patří i zajišťování a vyřizování dotací u různých institucí – obce, Kraj Vysočina, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zemědělství, Místní akční skupiny, takzvané MAS.

Z toho, co jsi vyjmenovala je jasné, že nejde o jednoduchou pracovní náplň. Co je pro tebe  nejnáročnější?

Po fyzické stránce je to určitě výška objektů, někdy jejich obtížná přístupnost, např. na střechy, krovy, sanktusníky, půdních prostorů nebo naopak do krypt. Po psychické stránce je často nutné překonat strach ve výškách a člověk musí být stále pozorný, aby nikde nepropadl. Velký stres mám pak při podávání žádostí, při realizaci a při vyúčtování, zkrátka stále myslím na to, aby vše klaplo a abych nikde nezpůsobila žádnou škodu lidem, farnostem a vše dobře dopadlo a nikdo nikde nespadl nebo si nějak neublížil. Na začátku bylo velmi náročné se zorientovat ve všech dotačních titulech. Každá instituce má svůj systém, své termíny, své podmínky, nesmím na nic zapomenout, protože některé věci nejdou napravit.

Prozraď nám, jak vypadá Tvůj běžný pracovní den?

To se velmi liší během celého roku. V zimním období je to náročné pro zajišťování podkladů pro vyřízení všech povolení a dotací. Musím zajistit fotodokumentaci plánovaných záměrů, požádat pracovníky památkové péče o povolení. Často tomu předcházejí opakované schůzky na stavbách a složitá jednání. V zimních měsících se podávají žádosti o dotace, připravuji rozpočty a sepisuji smlouvy. Je to víc kancelářská práce. Po získání dotací se rozbíhá kolotoč na stavbách a v restaurátorských ateliérech. Když stavbu zahájíme, musím průběžně kontrolovat realizaci. Zpravidla mám kontrolní prohlídku na stavbě 1x týdně. Horší je, když mi začne třeba šest realizací zároveň. Některé trvají celý kalendářní rok a některé jsou jen na měsíc. Stavby mám ve svém regionu, ale restaurátoři mají dílny po celé České republice. Zatím naštěstí nemusím na kontrolní prohlídky restaurátorských prací do zahraničí. Jeden z mých kolegů měl nedávno varhany na opravě ve Slovinsku, ale to je spíš výjimka.

Pojďme odhlédnout od těžkostí a náročnosti tvé pracovní náplně. Nabízí se totiž otázka, co tě na tvé práci baví nejvíc?

Baví mě celá. Jednak je velmi pestrá – řeším stavby (kostely, fary, hřbitovy), sochy z různých materiálů, oltáře všech velikostí, varhany, obrazy, mobiliář, průzkumy… Člověk se dotýká historie, často se dozvídám zajímavé příběhy, vnímám dovednost a zručnost řemeslníků minulých i současných. Setkávám se se spoustou různorodých lidí a jsem ráda, když najdeme společnou řeč a řešení někdy velmi složitých situací a problémů.

Jsem šťastná, když se podaří znovu rozeznít varhany, vrátit krásu sochám a oltářům, zabránit další devastaci památky, nebo když mohu přispět k tomu, že nádherné objekty, které jsou tu již několik staletí, tu díky obnově možná ještě další staletí budou. Člověk pomáhá předávat odkaz z minulosti, takovou štafetu.

A ještě zpět k procesu. Zajímá mě, jak probíhá výběr priorit k opravě nebo renovaci?

Prvořadá je pro mne statika - uhnilé trámy, padající římsy, praskliny, pak zajištění proti vodě, střecha a zemní vlhkost a poslední je kosmetika - opravy fasád.

Tak schválně - kolikrát za den musíš vyběhnout schody na věž kostela?

To jsem nikdy nepočítala, někdy i víckrát, když zapomenu klíče nebo metr. Schody jsou ještě v pohodě. Náročnější je, když schody skončí a člověka čeká nekonečný žebřík a s batohem na zádech to není vždy jednoduché a některé žebříky mají opravdu svá nejlepší léta za sebou a pak jsou místa, kde není ani žebřík…

A teď pojďme trochu do čísel a nakoukněme do tvé statistiky. Uvedeš nám nějaké zajímavé výpočty?

Tak třeba nakoukněme do roku 2024, kdy se ve Žďárském děkanství konalo 12 stavebních akcí  za  8,8 milionu korun a 2 průzkumy za 230 tisíc korun. Na tyto činnosti se podařilo získat díky 24 dotacím 5,5 mil. Kč. A když to shrnu zpětně za těch 3,5 roku šlo o 44 akcí za 27 mil., kdy díky 85 dotačním titulům se podařilo získat 21,5 mil.  A farnosti doplácely necelých 5,5 mil.  Ale raději konec statistiky, protože statistika nuda je. (smích) Těší mě, že člověk neopravuje skanzen, ale prostory v živých farnostech, kde se setkávají lidé. Jenom mě někdy trápí, když se k dědictví předků chováme necitlivě nebo barbarsky. Některé věci se napravit dají, některé už ne.

Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kteří se o památky starají, pomáhají při obnovách a údržbě – fyzicky i finančně. Bez pomoci a nadšení těchto lidí by to nešlo. Rovněž velmi děkuji za podporu svým dětem a přátelům.

Děkuji za rozhovor.

Lenka Šustrová

24. 5. 2025